VR by mohla pomoci odhalit ADHD u dětí

Tým výzkumníků použil hry pro virtuální realitu (VR), sledování očí a strojové učení, aby ukázal, jak lze rozdíly v pohybech očí využít k detekci ADHD. Nový přístup by mohl být použit pro terapii ADHD a pro posouzení dalších stavů, jako je autismus.

Tým se skládal z výzkumníků z Aalto University, University of Helsinki a Åbo Akademi University. Vyvinuli VR hru nazvanou EPELI, kterou lze použít k posouzení symptomů ADHD u dětí simulací situací z každodenního života.

Výzkum byl publikován v časopise Příroda.

Virtuální realita EPELI

Nový přístup sledoval pohyby očí dětí ve hře VR a strojové učení pomohlo odhalit rozdíly u dětí s ADHD. Studie zahrnovala 37 dětí s diagnózou ADHD a 36 dětí, které tvořily kontrolní skupinu. Hráli EPELI a druhou hru s názvem Shoot the Target, kde je hráč instruován, aby lokalizoval předměty v prostředí, než je „vystřelí“ pohledem na ně.

Lisa Merzon je doktorandkou na Aalto University.

„Sledovali jsme přirozené pohyby očí dětí, když plnily různé úkoly ve hře virtuální reality, a to se ukázalo jako účinný způsob odhalování příznaků ADHD,“ řekl Merzon. „Pohled dětí s ADHD se déle zastavil na různých předmětech v okolí a jejich pohled přeskakoval rychleji a častěji z jednoho místa na druhé. To může naznačovat zpoždění ve vývoji vizuálního systému a horší zpracování informací než ostatní děti.

Juha Salmitaival je vedoucím projektu a vědeckým pracovníkem Akademie ve společnosti Aalto.

„Toto není jen nová technologie k objektivnímu posouzení příznaků ADHD. Děti také považují hru za zajímavější než standardní neuropsychologické testy,“ říká.

Salmitaival, profesor Matti Laine z Åbo Akademi University a Erik Seesjärvi, doktorandský výzkumník na Helsinské univerzitě a klinický neuropsycholog z Helsinské univerzitní nemocnice (HUH) spolupracovali na vytvoření EPELI. Hra je k dispozici neuropsychologům pracujícím v dětské neurologii a dětské psychiatrii na HUH.

„Zájemci mohou EPELI použít jako pomůcku při své klinické práci,“ říká Seesjärvi. „Zkušenosti byly velmi pozitivní. Všichni neuropsychologové, kteří odpověděli na průzkum zpětné vazby po prvním pilotním projektu, uvedli, že měli prospěch z používání metod virtuální reality jako doplňkového nástroje ve své práci.

Topi Siro, absolvent Aalto, který pracuje ve společnosti Peili Vision Oy, vedl vývoj hry pro EPELI.

„Hra nabízí seznam úkolů, které simulují každodenní život, jako je čištění zubů a jedení banánu,“ řekl Siro. „Hráč si musí zapamatovat úkoly i přes rušivé vlivy prostředí, jako je například zapnutá televize. Hra měří vše: jak moc dítě kliká na ovládací prvky a jak efektivně plní úkoly. Efektivita koreluje s každodenním fungováním, zatímco děti s ADHD mají často problémy.“

Terapeutický Aplikace VR her

Tým věří, že existuje široká škála terapeutických aplikací pro VR hry.

„Chceme vyvinout digitální terapii založenou na gamifikaci, která pomůže dětem s ADHD nadchnout se pro věci, které by jinak nedělaly,“ říká Salmitaival. „V USA již existuje schválená hra pro rehabilitaci ADHD. Tým zkoumá možnosti rehabilitace v projektu s výzkumníky z University of Oulu.

Linda Henriksson je docentkou na Aalto University. Také se podílí na studiu a vkládá velké naděje do VR her a podobných aplikací.

„Virtuální realitu vnímám jako zajímavý nástroj, protože ji lze použít k přesné kontrole toho, co se děje ve světě podnětů, a zároveň shromažďovat informace o chování v přirozené situaci,“ říká.

EPELI lze také použít k měření problémů v plánování a flexibilitě aktivit u lidí s autismem. Jakákoli modifikací systému by mohla být použita k posouzení jazykových problémů, mozkových traumat, ADHD dospělých a dalších.