Budování města zaměřeného na lidi a poháněného AI

Nové technologie v průběhu dějin vyvolávaly obavy lidí a často přicházely zahalené do kontroverzí kolem hrozby, kterou představují pro společnost. Teď přichází řada na AI. Obavy jsou sice oprávněné a je třeba se jimi zabývat, historie nám ale zároveň ukazuje širší pravdu: technologické změny sice mohou přinášet otřesy, zároveň však otevírají obrovské příležitosti. Právě tento příběh se nyní odehrává ve městech po celém světě.

Aby ThoughtLab, přední světová výzkumná společnost, zjistila, jak města využívají AI ve prospěch veřejnosti, spojila se s představiteli městské samosprávy, podnikatelské sféry a akademické obce a provedla srovnávací průzkum mezi 525 úředníky z 214 měst. Výzkum doplnila analýza 212 zveřejněných městských plánů pro AI a rozhovory s více než 50 odborníky na městskou problematiku, které se týkaly 331 samospráv napříč všemi regiony a úrovněmi rozvoje. Zjistili jsme, že se změny skutečně dávají do pohybu: představitelé měst vnímají AI nejen jako nástroj ke zvýšení efektivity, ale také jako způsob, jak zajistit, aby byla veřejná správa lidštější, nikoli méně lidská.

Vše začíná propojením dat napříč odbory, díky němuž mohou města nahradit roztříštěné a reaktivní procesy koordinovaným postupem. Obyvatelé už nemusejí při hledání pomoci procházet několik vzájemně nepropojených systémů a zaměstnanci veřejné správy se mohou oprostit od rutinních úkolů a věnovat složitým problémům lidí. Podle Nicole Coughlin, ředitelky pro informační technologie (CIO) města Cary v Severní Karolíně, nabízí AI příležitost „zásadně přehodnotit fungování veřejné správy“. Představitelé měst se shodují na rozsahu této příležitosti: téměř dvě třetiny (64 %) považují AI za klíčový faktor konkurenceschopnosti svého města, 60 % očekává, že díky ní budou služby personalizovanější a dostupnější, a více než polovina chce ve své strategii AI klást lidi do centra pozornosti.

Obyvatelé na prvním místě

Tento posun k AI zaměřené na lidi je již patrný v sedmi oblastech fungování měst, v nichž města AI využívají: ve veřejné správě; bezpečnosti a ochraně; digitální a fyzické infrastruktuře; energetice a životním prostředí; dopravě a mobilitě; zdravotnictví a vzdělávání; ekonomice a průmyslu. AI se nejvíce uplatňuje v oblastech, kde je fungování města nejzavedenější, a nejméně tam, kde úspěch závisí na složité koordinaci, specializovaných datech a přístupu zaměřeném na rovnost.

V oblasti bezpečnosti a odolnosti, kde je využívání AI nejrozšířenější, testuje Soul chatbota s AI, který hlasově shromažďuje informace o tísňových voláních a upozorňuje operátory na ta nejnaléhavější. V oblasti veřejné správy zkrátil nástroj CivCheck v Honolulu cykly kontroly plánů s využitím AI o 58 % a žadatelům o povolení ušetřil v průměru více než 40 dní. Gold Coast využívá prediktivní údržbu potrubí, aby odhalilo úniky dříve, než způsobí nákladné poruchy, a dopravní podnik v New Yorku uplatňuje prediktivní údržbu k opravám závad autobusů ještě předtím, než naruší provoz.

I v oblastech, kde se AI prosazuje pomaleji, například ve zdravotnictví a vzdělávání, nacházejí města způsoby, jak přinášet veřejnosti hmatatelnou hodnotu a užitek. Například Hester AI v Helsinkách pomáhá obyvatelům najít na internetu informace a doporučení týkající se zdravotních a sociálních služeb, takže se podpora dostane k těm nejzranitelnějším ve společnosti.

Systémové překážky

Získat z AI zaměřené na lidi skutečný přínos však není snadné. Osm z deseti měst uvádí jako hlavní překážky dlouhodobé náklady, konkurenční rozpočtové priority, nedostatek dovedností a odborníků v oblasti AI a obtížnost obhájit návratnost investic (ROI). Pro mnohá města je však ještě větší překážkou nedůvěra veřejnosti. Tu 68 % měst označuje za jednu ze svých největších výzev, což odráží obavy lidí ze sledování, odlidštěných služeb, předsudků a ztráty kontroly.

Úspěšná města se těmto obavám staví přímo a považují je za otázku správy a řízení, nikoli za problém komunikace. To znamená zveřejňovat informace o tom, kde se AI používá, jak to dělají Amsterdam a Helsinky prostřednictvím veřejných registrů algoritmů; ponechat odpovědnost za rozhodnutí s velkým dopadem na lidech, jak Seattle vyžaduje u výstupů generativní AI; a chránit soukromí již při návrhu systému, jako to dělá dopravní systém Raleighu, který funguje bez identifikace jednotlivců. Zásadní je také navrhovat řešení tak, aby byla přístupná všem, jasně vysvětlovat jejich přínosy a přímo vyvracet dezinformace. Takový přístup uplatňuje New York, který financuje 22 komunitních organizací zajišťujících vzdělávání v oblasti gramotnosti v AI.

Jak se stát skutečným „lídrem“ v oblasti AI

Tyto příklady ukazují, co je možné, když se města stanou „lídry“ v oblasti AI zaměřené na lidi – tedy dosáhnou nejvyšší, čtvrté úrovně našeho modelu vyspělosti AI. Jde o města, která AI široce rozšiřují na pevných základech dat, správy a řízení a důvěry. Na pěti kontinentech jsme identifikovali 38 takových lídrů. Od ostatních se odlišují nikoli technologickou převahou, ale přístupem zaměřeným na člověka. Nejprve zjišťují potřeby obyvatel, vytvářejí strukturovanou dlouhodobou vizi propojenou s výsledky, které staví lidi na první místo, od samého začátku upřednostňují správu a řízení a za skutečné omezení považují lidi, nikoli technologie. Devadesát dva procent lídrů školí zaměstnance v oblasti etické AI a 97 % předem zjišťuje, jaké dovednosti budou jejich pracovníci potřebovat. Lídři na to nejdou sami: 95 % buduje širokou síť partnerů z veřejného i soukromého sektoru.

Přínosy tohoto přístupu jsou zřejmé. Lídři dosahují průměrné návratnosti investic do AI ve výši 99 %, zatímco u ostatních měst činí 42 %, a investice se jim vrátí o 11 měsíců rychleji. Téměř třikrát častěji uvádějí přínosy v oblasti sociální rovnosti a 1,8krát častěji se jim daří budovat důvěru veřejnosti.

Stát se lídrem, který staví lidi na první místo a využívá AI, však nelze jediným skokem. Vyžaduje to systematické plánování opřené o jasné ukazatele, ochranná opatření a odpovědnosti. Náš výzkum odhalil devět kroků, které mohou města podniknout, aby se stala lídry v oblasti AI:

1. Zhodnoťte, kde se vaše město na cestě k využívání AI nachází
2. Stanovte vizi využívání AI zaměřenou na výsledky
3. Vybudujte odpovědné vedení a systém řízení
4. Začněte řešením naléhavých městských problémů s velkým přínosem
5. Věnujte se obavám občanů hned od začátku
6. Navrhujte řešení společně s lidmi, ne pouze pro ně
7. Vybudujte společné základy pro rozšiřování řešení
8. Vybavte pracovníky dovednostmi a nástroji pro práci s AI
9. V průběhu celého procesu měřte a komunikujte přínos pro veřejnost

Náš výzkum ukazuje, že města čeká slibná budoucnost. Již nyní využívají AI k lepšímu uspokojování potřeb obyvatel a zaváděním nezbytných ochranných opatření, která posilují důvěru veřejnosti, brání šíření dezinformací, snižují nerovnost a minimalizují rizika, zároveň vytvářejí základy budoucího úspěchu. Města, která se v příštím desetiletí dostanou do čela, nemusejí být nutně ta s největšími rozpočty nebo nejpokročilejšími technologiemi. Budou to ta, která dokážou řídit rizika, upřednostňovat důvěru a stavět lidi do středu každého svého rozhodnutí.

Tento článek vychází z studie Budování města, které staví lidi na první místo a využívá AI, globálního výzkumu, který provedla společnost ThoughtLab ve spolupráci se společnostmi Dell Technologies, NVIDIA, Microsoft, FedEx, FTI Consulting, GM, Intel a Itron. Další informace vám poskytne programový ředitel Lou Celi na louceli@thoughtlabgroup.com.